V roce 2008 byly v ČR zaznamenány hromadné úhyny včelstev. Jak dopadla naše organizace si můžete přečíst v následujícím článku uveřejněném v Kaznějovském zpravodaji v březnu roku 2008:

 

Hromadné úhyny včelstev nás nepostihly.

Česká republika zaznamenává úhyny včelstev, které dosud nepamatuje. Viníkem hromadného úhynu včelstev je kleštík včelí (Varoa destructor). Tento drobný roztoč velikosti špendlíkové hlavičky způsobuje onemocnění včelstev zvané varoáza. Na dospělých včelách i včelím plodu (larvách) škodí tak, že  vysává jejich krev - hemolymfu. Z napadeného plodu se líhnou deformované včely. Při silném výskytu roztoče může dojít i ke zničení celého včelstva.

Vše začalo velmi mírnou zimou na přelomu roku 2006 a 2007. Za normální situace se roztoči přes zimní období  nemnoží, protože včelstva nemají plod. Právě bezplodové období (hlavně listopad a prosinec) je vhodným okamžikem k léčení  varoázy. Mírný průběh loňské zimy ale znamenal neustálé plodování včelstev, a tedy i rozmnožování roztoče, který byl  ukryt v  buňkách včelího plástu a nebylo jej možné klasickými postupy úplně zlikvidovat.

To, že minulou teplou zimu přežilo i přes  provedené ošetření včelstev více roztočů než je běžné, znamenalo prudký nástup rozvoje varoázy v roce 2007. V červenci, kdy se má líhnout dlouhověká zimní generace včel, bez které včelstvo nemůže přečkat zimu, bylo napadení varoázou již na takové úrovni, že se zimních včel vylíhlo jen málo nebo se žádné včely nevylíhly. Z těchto  důvodů se ztráty včelstev u některých včelařů  v České republice vyšplhaly i na 100 %.

Včelařů naší organizace, tj. v  Kaznějově, Oboře a Rybnici, se tato situace tak drasticky nedotkla, roztoče se podařilo u většiny včelstev udržet pod kontrolou. Z celkového počtu 211 včelstev, o které se stará 29 členů naší základní organizace, jsme jich ztratili 10.

Úspěch nebo běžná věc? Pro většinu včelařů  je úspěšné přezimování včelstev docela běžná věc - včelstva přežila, možná bude i med, řeknou si. Takže žádný úspěch? Zkusme se vžít do situace včelařů na mnoha místech naší republiky, kterým včelstva nepřežila. Sám si nedokážu představit, že bych „ty včely“ prostě neměl. Včelař bez včel je jako ryba bez vody.  Zde je vidět, že ve včelařství  nemusí být úspěchem tuny medu a hektolitry medoviny. Že včelstva přežila do dalšího roku je pro nás tedy jednoznačně úspěch. Neznamená to usnout na vavřínech, ale naopak ještě důsledněji přistupovat k boji proti tak závažnému onemocnění, sledovat a používat metodiku boje vyvinutou výzkumným ústavem včelařským a schválenou veterinární správou. Jen malá nedůslednost v ošetření v souvislosti se změnou klimatických podmínek by mohla znamenat hromadné úhyny včelstev!

Za úspěchem stojí nejen obětavá práce většiny včelařů naší organizace, ale i podpora Městského úřadu v Kaznějově a Obecního úřadu v Oboře. Vážíme si jejich spolupráce i toho, že jsou si vědomi významu včel a jejich nepostradatelnosti pro naši krajinu i společnost.

 

 

                                                                                               Ing. Petr Buchtelík

                                                                                    předseda ZO ČSV Kaznějov, o. s.