Historie spolku
Včelaření bylo v obcích sdružených v naší základní organizaci včelařů provozováno od počátků osídlení této krajiny. První zmínka o Oboře je z r. 1175, kdy Soběslav II. věnoval Oboru plaskému klášteru.
O Kaznějovu je zmínka z roku 1145, založením kláštera v Plasích. Zmínka o Rybnici je pozdější doložená v souvislosti se sňatkem Anežky z Potvorova.
Organizované včelaření má své počátky v Rakousko – Uherské monarchii. V obci Oboře, dle člena historiků při MěÚ Kaznějov Jaroslava Brože, oborští včelaři uspořádali zájezd na výstavu do Paříže. Byla – li „pařížská výstava“ v roce 1891, kdy již stála kopie pařížská Eiffelovky na Petříně, konal se zájezd před tímto datem. Fotografie z tohoto zájezdu zajišťujeme a budou předány do archivu. O včelaření v obci Obora svědčí i místní název u č.p. 16, kde se již od nepaměti říká „ve včelíně“, neboť zde včelařil již před 1. světovou válkou „starý Domácí“.
Nyní k samotné dokumentaci o naší organizaci
Podle Včelařského kalendáře z roku 1936, jehož majitelem byl člen včelařského spolku Antonín Taubr z Obory, je včelařský spolek v Kaznějově veden pod číslem 168 a vznikl v roce 1920. Předsedou spolku byl J. Karlovec, železniční zřízenec a jednatelem Josef Juha , poštovní podúředník ve výslužbě. Spolek měl 28 členů se 192 včelstvy a patřil do XII. Župy. Uvádí se, že včelařskou poštu (zásilky) přijímá jednatel s místem bydliště v Kaznějově a pošta je rovněž v Kaznějově.
Jenom pro historickou informaci jsou uvedeny údaje o ostatních spolcích např. Blatná od r 1881, České Budějovice r.1867, Čistá 1898, Dýšina 1905, z našeho nejbližšího okolí Kožlany 1927, Třemošná 1900, Manětín 1918, Jarov 1897, Stražiště 1921 a pod.
Náš spolek patřil do Zemského ústředí včelařských spolků pro Čechy se sídlem v Praze, založeném v roce 1872. V roce 1934 měl tento český spolek 61844 včelařů se 339551 včelstvy s Ø výnosem 6,31 kg medu na včelstvo a s Ø cenou 13,62 Kč/kg.
Do našeho spolku byli zváni odborní učitelé včelařství. Vzpomínáme na profesora Trska z Plzně, který několikrát přednášel na včelíně přítele Václava Nového. Z té doby jsou dochovány i fotografie. Jedná se o přednášky konané do r. 1939. Tyto přednášky příznivě ovlivnily činnost našich členů, neboť nezadržitelný pokrok, který byl v zemědělství, neustále podporován vědeckými výzkumy, chemií a technikou, úplně odstranil z polního hospodářství úhory. Důkladnějším obděláváním pozemků a výsevem čistých semen byl zahájen soustavný boj proti plevelům. Vyvíjejícím se hospodářským pokrokem byly naše včely ochuzeny o veliké množství medonosných květů. Dnes už nikdo neví, jak vypadal koukol v obilí.
V obci Obora přítel František Zeman vysazoval akáty, lípy a jiné, včelám prospěšné rostliny. Na „Kamenném vrchu“ byl, ale to bylo zamýšleno převážně pro zvěř, lán lupiny. Pryč jsou ty doby, kdy přítel Fait na hájovně krmil roztokem přímo v neckách před úly.
Spolek zajišťoval pro své členy nezdaněný cukr, který se rozděloval u přítele Dlouhého, který měl v Kaznějově kolářskou firmu.
V srpnu 1938 věnoval spolek na obranu republiky 500,- Kč. Dalo by se možná sehnat daleko více údajů,ale přišla doba tzv. Protektorátu, která rovněž ovlivnila činnost včelařů. Prodloužila se pracovní doba, někteří byli uvězněni, jako např. přítel Nový Václav a další.
Po osvobození naší vlasti 9. 5. 1945 opět nastal rozmach na včelínech. Střídali se funkcionáři, volila se nová technika, nastala volba úlové techniky, zda Čechoslovák, Moravský univerzál, volba rámkové míry atd. Novinkou bylo nástavkové včelaření. Tyto problémy se včelařský spolek snažil úspěšně řešit organizováním přednášek a školením. Uvádíme instruktáže přítele Stupky a přednášky s ukázkami přímo na včelíně přítele Krauze na Doubravě. Samozřejmě je nutno vzpomenout i na novátorské metody přítele Kožíška, který obohatil náplně schůzí vždy nějakým dalším zlepšovákem pro včeličky.
Včelařský spolek se stal členem Národní fronty a společně s ostatními organizacemi zabezpečoval svými členy plnění volebních programů v jednotlivých obcích. V každé obci byl člen výboru včelařské organizace zastoupen v zemědělské komisi při Místním národním výboru, kde mohl aktivně působit na osevní plány směsek a řepky olejné a hlavně na omezení postřiků zemědělských plodin v době květu jednotlivých plodin a v době, která by škodila včelám. Z této doby nám zůstala pouze povinnost nahlásit na příslušné úřady rozmístění včelstev na katastru obcí do konce února běžného roku.
